ad

Friday, September 9, 2005

Status Report - mtg castle

This day started really "well". Heavy rain was falling and did not cease even for a minute. At school we had a really bad time table. First lesson was English (5th one that week!), Dutch (was quite ok), 3 hours of NOTHING, French and Geography. So what were we supposed to do for three hours at the school yard (with that heavy rain outside?). Well, we decided to stay inside and try to do some work for school (Chemistry exercises for some). After that we started listening to all kind of music. When last song in the playlist was playing some people started to do some tricks with cards. Few people were throwing a deck of cards across the room (somehow the cards more or less stayed together). We tried to throw the cards as high as we could without any card falling to the ground. Later on we were showing all kind of tricks and magic with the cards we could come up with. When we ran out of tricks we started building castles out of cards.

I spent the last hour with Tian, a Chinese Exchange student. French was boring as usual and Geography was quite special today as well. The teacher warned us that if we won't behave well he will make the final exams so difficult that we won't pass.

At home I wanted to continue in trying to build a castle from some cards but I couldn't find any "normal ones". When I realized that there are probably no normal cards I took pack of my 8th and 9th edition magic the gathering cards I drafted at some events. The cards were brand new, never played except that one particular tournament so it was really difficult to even make two cards stand on the table. The cards were really slippery...

Anyway after some time I managed to build a small castle Magic The Gathering cards' castle.

Sunday, August 28, 2005

Jak psát seminárku (xsoft) a učit se na zkoušku z FR (STsung) aneb hrajeme si s Max300

Po unavení se na In The Groove jsme se nějak nechtěli vrátit k naši původní činnosti (to jest učení a psaní semestrální práce) a tak jsme usedli k PlayStation 2 a mojí 20 let staré televizi, která asi opravdu neví, co je to NTSC. Never The Same Color jí nic neříká, ale zase se překonala a zvládla to aspoň v greyscale. Pro ty pomalejší, asi vám z fotek dojde, že je to černobíle.

Nějak jsem si usmyslela, že unlocknu Candy. Což obnáší (pro ty méně znalé DDRMAX) AA na Extra Stage. (Extra Stage je Max300 na 1,5x, reverse)

Získat ExtraStage nebylo až zase tak těžké. Nějak jsem to zvládla.

No, ale Max300 na 1,5x reverse už ale zabrat dává. První pokus byl normální. Další nápad byl otočit televizi, ale to jsme radši nezkoušeli. Když to nešlo normálně tak jsme zkusili pustit DWI spolu s DDRMAX a odehrát Max300 normálně bez 1,5 reverse. To taky zrovna nevyšlo. Dalším úžasným nápadem bylo, koukání vzhůru nohama na televizi (a pak i s ležením).

Ani to zrovna nešlo. Tak jsme přesli na metodu mačkat vše najednou a to poprvé po slepu (dostali jsme do 2/3 max300). Poté jsme metodu vylepšili a mačkali jsme "šipky" do rytmu max300. To nakonec dokonce i vyšlo, dostala jsem D a poté dokonce i C (s tím že jsem měla asi stejný počet greatů a missů (good, boo included) a počet perfectů byl nižší než počet greatů = asi 200 missů z 555 šipek).

....A jak to nakonec dopadlo. Máme Candy i skladby za Lessons (ti, co byli v Šumperku ví, pro ty, co jim slovo lessons nic neříká...jedná se o vymakanější How To Play)....


*pro ty, co špatně vidi... Max300 Heavy Single, AA, 7 greats

Vzhledem k tomu, ze se nam to povedlo, jsme se naladili i na Max300 na heavy na double na padech.

Prvni pad: Cobalt Flux 1945
Druhy pad: Izolepa Pro Logic 3
Výsledek (no full combo to neni, kvůli zatracene izolepou zalepené šipce dolů)

A nakonec jako tresnicku jsme zkusili workout mode (jak s DDR hubnout). Tak třistakilový človíček, který dá Max300 by uběhl 1,6km^_~ *no screenshot yet, asi se nezkopiroval*

a jeste na zaver hláška z IRCcka #DDRNL

STsung> check photos from the last post...
STsung> hehe...
STsung> those are my pads...
Shane> black and white screen?
Shane> you gotta be kidding me..
STsung> that's my television
Shane> ow :D
Shane> hahahahaha
Shane> isnt that difficult?
STsung> well...that television never heard of NTSC
Holo> your taking that reverse too seriously i see;)
STsung> lol
Shane> I would panic on black and white screen :D

Sunday, May 29, 2005

Epitanimecon, Le Kremlin-Bicetre

5:30 budíček
28/5 jsem se nějak nemohla vyspat, ale povedlo se mi nakonec v půl čtvrté ráno usnout. Když můj mozek vypnul úplně vzbudil mě budík plus mínus nařízený na 5:30. Sebrala jsem se a šla jsem vzbudit taťku, který se vyspal asi podobně jak já.

Když jsme nasedli do auta, zjistili jsme, že Hilly (GPS systém) nemúže najít adresu. Taťka mi nevěřil, že je správně. Nakonec jsme se vydali směr Paris - Rue Voltaire, což nebyl až zase tak dobrý nápad, protože to nebyla ta správná Rue Voltaire. Všemožně jsem se tedy ptala lidí, kde se nachází Kremlin Bicetre a nakonec jsme tam trefili. Na ceduli jsme si přečetli, že před Kremlim Bicetre se ještě nacházíé určitý člen 'Le'. Takže Hilly našla ulici (která byla v podstatě tam, kde jsme byli). První, co jsme viděli byla dlouhá fronta.

Teorie relativity aneb 300km za tři hodiny, 400 metrů za 4 hodiny
Docela jsem se prošla, než jsem dorazila na konec fronty a bylo mi ještě organizátory rěčeno ať chodím po chodníku. Do fronty jsem si stoupla asi tak v 9:40 (dlouho jsme se motali v Paříži). Ze začátku to vypadalo, že postupujeme rychlosti 4 metry za dvacet minut, což nám na nějakou dobu vydrželo. Pak se to začalo mírně štosovat a rychlost měla velké výkyvy. Vedle sebe jsem poslouchala dvě hrozně otravné a ukecané francouzsky a snažila jsem se nemyslet na to strašné slunce a teplotu vyšší jak 30 stupňů ve stínu. 12 hodin jsem se dostala na úroveň Epity (Škola pro informatiky a výpočetní techniku) a bylo mi jasné, že do dvou si tam asi ještě počkám. Začala jsem být dost nervní, protože pokud by se tak stalo a někdo by mě vyvolal na turnaj v DDR ve stylu tak mě diskvalifikují. 13:58 se naštěstí objevil Eric a tak jsem mu řekla, ať chvíli počkají, že se objevím.

Po vstupu v 14:20 jsem se objevila v areálu Epity a potřebovala jsem urychleně najít M-Games. Tak jsem se vydala podle prvních šipek, co jsem našla směr M-Games. Na prvním místě takto označeným jsem našla něco jiného. Na druhém místě v jíné budově mě vyhodili (taky označeno M-Games a odkázali mě na první místo). Tak jsem šla zase jinam, kde mě odkázali na místo dvě. Naštěstí jsem si všimla že v okně za organizátorem někdo mává rukama a tak jsem se pak snažila najít vchod do té budovi a našla konečně Stand M-Games. Naškrábala jsem na papír s účastníky svojí přezdívku a šla zaplatit licensi. Pak jsem se šla nacpat do fronty na Para Para Paradise. Byla jsem k němu nakonec puštěna a ukázala jsem jim jak se hraje Night of Fire. Jak jsem si tam vesele mávala rukama, jeden Francouz se zeptal svého kámoše: 'kde se to ta holka naučila?'. Téměř okamžitě jsem uslyšela odpověď: 'Je to přece Japonka'.

Po Velfarre2000 jsem se odebrala k DDR a zjistila, že turnaj už začal. Tak jsem se tam nějak schoulila na zem a čekala až přibližně dvacet lidí odehraje svoje skladby. Pak se ozvalo: Ať se připraví ...[minuta ticha a následně něco, co mělo znít jako S'Tsung]... S'Tsung. Zula jsem si boty, aby byly vidět moje pěkné prstíčkové ponožky a došla jsem k počítači, na kterém běžela Stepmanie. Našla jsem si v tuně skladeb Senorita Speedy Mix, mezitím co se Francouzi divili, že StepMania běží trošku rychleji než obvykle (ať žije klávesa TAB). Pak jsem se doplížila na CobaltFlux a odtancovala svoji Senoritu. Málem jsem se také přizabila, protože to dost klouzalo, ale nakonec mi to stačilo na čtvrté místo.

Po turnaji v pět hodin jsem hrála Pop'n Music, kde jsem se také řadila mezi ty 'schopné' i když mě osobne PNM vůbec nejde. Nakonec jsem se rozhodla jít ven a prozkoumat pořadně celý con. První na co jsem narazila byla Činská sekce s čaji a čínskými hrami. Tam jsem se trochu nasytila kandovaným ovocem v zázvoru a řekla jsem jim ať mi udělají Železnou bohyni. Pak jsem se prodrala lidma a našla amfiteátr s nějakým anime. Dále zde byl sál s Japonskou sekcí, kde probíhala kaligrafie. Výuka japonštiny, Chanoyu, prodej layerů, štětců a jiný věcí na tvorbu mangy a ukázka japonského popu. Poté, co jsem trápila učitelku kaligrafie tím, aby mi napsala slova jako Geki a Kakumei, jsem odešla ven na závěr soutěže v cosplay. Musím říct, že některé kostými byly fakt pěkné. Kostými z Berserk a Soul Caliber se mi líbili asi nejvíce. Pak mě překvapil šašek z ChronoCross a bohyně z Aa Megami-sama. Nakonec jsem si vzpoměla, že se tam má nacházet prodej a výkup zboží, co má něco společného s Japonskem. Tak jsem zavítala do místních garáží (jako parkoviště). Slezla jsem ztěží do -1 a přede mnou se otevřelo obrovské podzemí. Všude stánky s mangou, tvorbou, plakáty, postavičkami a jinýma věcma. No, prostě ráj (ty ceny až zase tak moc ne). Urychleně jsem to tam prolezla a protože jsem měla hlad, šla jsem si do místního bistra dát něco k jídlu. Po výstupu z garáže mě zatraceně boleli nohy (to bude asi tou frontou ráno) a ještě jsem musela obejít celý shluk lidí na dvoře a pódium. V bistru jsem zjistila, že je vedeno číňany a že si může dát max. tak čínu. Rozhodla jsem se však pro salát. Ten jsem ani nezvládla dojíst (bylo ho fakt hodně). Jak jsem si tam tak chroupala salát vedle mě se mihla Utena. No, musím říct, že jsem na tu růžovo vlasou Utenu ve své bílé unifrmě docela koukala.

V šest hodin čtyřicet osm minut nás organizátoři vyhodili ven a poslali nás do fronty na noční program. V tu dobu jsem se také dozvěděla, že můj lístek vypršel, tak jsem měla sto chutí ty Francouze zabít. Tímto končil můj výlet do Paříže na největší animecon ve Francii.

Monday, March 28, 2005

Mistrovství Evropy v Machine Dance - Hamar, Norsko

Kvalifikace
Vše začalo Belgickou kvalifikací na mistrovství Evropy v Dance Dance Revolution. Před kvalifikací jsem byla nemocná, ale přeci jen jsem na ni dorazila. Zde jsem se umístila na druhém místě (hlavně kvůli broknutým freezům). Tak bylo rozhodnuto, že Ludovic bude reprezentovat Belgii v DDR. Mezitím se M-Games ozvalo a oznámilo, že tento turnaj je neplatný a že Belgii bude reprezentovat Eric. Po všem možném se měl turnaje zúčastnit Ludovic, ten se ale nakonec rozhodl na turnaj nejet. Je tedy 'banlý' na dalších turnajích. Mezitím, jsem se ještě vymáhala já jak to tedy bude. Přišla mi pozvánka na DDR Eurocup za Belgii, den poté mi přišlo oznámení ať čekám a den na to jsem byla vybrána jako reprezentant ČR. Nakonec jsem teda koupila poslední letenky do Osla, nakoupila věci a čekala co z toho vzejde.

Brusel-Oslo, krásné to letiště
Po šíleném okruhu po Bruselu jsem trefila na letiště a zbývalo mi 40 minut do odletu. Tak jsem se proběhla po Bruselském letišti, které je strašně velké. Nakonec jsem to zvládla a jen tak tak jsem chytla letadlo. V Oslu, proběhlo vše bez problému. Všichni mluví anglicky a letiště je dosti malé. Moje letadlo mělo zpoždění a letadlo z Rotterdamu mělo předčas. čekala jsem tedy jen chvíli a vidím dvě osůbky s triky, na kterých byly čtyři nám všem známé šipky. Poté jsme čekali na eBay aukci, protože si T_Bone chtěl koupit PNM ovladač. Čas jsme zabíjeli hraním Beatmania, Para Para Paradise a DDR (už vím jaké to je být na letišti mávat rukama ve vzduchu a připadat si jako naprostý blbec). Nakonec se ukázalo, že ovladač už není. Tak jsme se odkradli směrem vlak. Nacpali jsme se do vlaku a ihned jsme pochopili proč se kupují místenky. Nějak jsme se tam nakonec vměstnali, ale místa opravdu bylo málo. Po necelé hodině a půl jsme se ocitli v Hamaru a nějakou půl hodinu (min. jsme hledali Olympijskou halu, něvěřili byste co nám to dalo práce)

The Gathering, největší LAN party na světě
Sama přístupová cesta do Olympijské haly, kde se konalo The Gathering nám dala zabrat. Náledí a sníh dělali neplechu, zvláště když jsme se museli dostat do mírného kopce se vším, co jsme táhli sebou. Po úspěšném 'výstupu' jsme byli onáramkovaní (tak že to fakt nešlo sundat ale bylo to odolné proti vodě. jak praktické) a posláni do haly. První věc, které vaše tělo zaregistrovalo byl hodně rychlý nárust teploty. Venku bylo přinejlepším 8 stupňů, ale v hale s 5200 počítači bylo nejméně 25°.

Prolezli jsme celou halou až úplně na druhý konec (jižní strana), kde na nás vesele růžově blikaly tři automaty DDR. Setkali jsme se zde s dalšímí hráči DDR, zaregistrovali a šli si trochu zahrát. Já jsem po několika kreditech a koukání na druhé dostala dosti 'depkoidní' náladu. Ono prolézt všechny skladby na A a dat fullcombo jsou dvě různé věci. O proti všem hráčům tam, jsem naprostý noober. Rozhodla jsem se tedy pro trochu freestyle. Halfling byla unavená a tak se mnou nehrála a tak se rozhodla mě natočit. Takže mám i záznam^_~, což beru za úspěch. Po nějaké době jsem se rozhodla najít své místo a byla jsem nemile překvapena, že jsem si vybrala řadu v nejsevernější části jak jen to šlo. Takže jsem se pěkně proběhla. Zjistila, že na mém místě sedí nějaký počítač tak jsem šla za security. Ta se nedala zburcovat, tak jsem šla zpět a vyžádala jsem vysvětlení jak to tu funguje od souseda. Ten mi vysvětlil, že neplatí čísla přilepená na místech ale A4 s číslem a jménem. Tak jsem se sebrala a našla svoje místo (a oznámila svoji chybu ochrance...nebyla jsem jediná kdo to zvoral).

Čas večeře nastal a tak jsme se vydali někam na nějaké to jídlo (pizza a hamburgry). Když jsme se vrátili, hrála na pódiu jistá norská skupina něco ve stylu techno/trance (hrozně nahlas!). Hrálo se dále DDR, brouzdalo se pointernetu a procházelo řadama. Nakonec jsme se v půl jedné rozhodli jít vyspat. Našli jsme si jedno pěkné místečko a zeptali se ochranky jestli tam můžeme zůstat. Bylo nám sdělěno, že ano. Po nějaké době jsme byli vzbuzeni jinou ochrankou a bylo nám řečeno ať se přemístíme jinam. Tak jsme hledali místo, kde bycho nevadili a z toho jsme po nějaké hodině byli také vyhozeni. Nakonec jsme skončili asi dva metry od jednoho DDR automatu (ty místa předtím byli asi ve stejné vzdálenosti, ale směrem nahoru...nebo dolu jak se to vezme). Druhý den ráno jsem DDR nemohla ani vidět, udělalo se mi strašně špatně když jsem koukla na pobíhající šipky a tak jsem většinu dne byla na internetu nebo jsem pobíhala sem tam mezi počítači a snažila se s někým bavit v reálu.

Multiplayer turnaj
V pátek se měl konat funny secret turnaj. Jednalo se o multiplayerový turnaj. Dvacet lidi hrálo na nejlepších padech (cobaltfluxech) najednou. Celá akce byla natočena a odvysílánana online. Vždy se hrála jedna melodická jednoduchá skladba (na heavy) a pak jedna technicka (nějaká deseti tlapka). Vše bylo zakončeno The Legend of MAX. Skoro všichni se dobře bavili a myslím, že i lidé z LAN party se odpoutali od svých počítačů a šli se podívat, co se to tam ksakru děje. Akce se zdařila.

Další noc jsem se pokusila spát někde v tribunách, přibližně uprostřed haly. Ne, že by to nějak pomohlo. Hluk z DDR, z počítačů i jiných zdrojů se ke mě stejně dostal. Nakonec se mi podařilo vyspat se asi tři hodiny. V šest hodin jsem byla zase na nohách, šla jsem si zahrát trochu DDR a pak jsem proběhla zpět ke svému počítači. Ten se se mnou ten den moc nebavil. Takze po asi hodině přemlouvání WinNT jsem ho dala dohromady a mohlo se zase něco dít na síti. Ten den se už objevilo více hráčů DDR a tak jsem některé začínala konvertovat na ještě zatvrzelejší hráče DDR. Občas lidi hráli jen na klávesnici, ale někteří si dokonce koupili i pady.

Eurocup
Po třech hodinách nakonec začalo Mistrovství Evropy v DDR. Spáči, co se rozhodli spát v okolí automatů byli brutálně vzbuzeni a odvoláni jinam (a to dokonce v několika řečech). Po vyklizení místa se spustil úžasný program na seedovaní. Hráči si zahráli první skladbu (Era - nostal mix) a počítačem byli rozřazeni. Nevím, kde byla chyba, ale na obrazovce se ukázalo, že jsem byla 6 v rozřazování. Počítač mě pak zařadil do skupiny, kde se nacházeli tři velmi dobří hráči (jako fakt dobří...). První skladba byla pro nás Look like a fool a druhá Afronova, kterou jsem totálně zvorala. Jako třetí skladbu jsem si vybrala Paranoiu KCET, což asi nebyl dobrý nápad, ale ne že by na tom záleželo. Osůbka po mě si vybrala Max300 a docela to taky zvoral. To třetí osobě nedalo a dal tam taky Max300 (nemusel..mohl dát klidně nějakou catu). Zbylí dva to prostě utlapkali na AA a bylo jasné kdo postupuje. Já s Amegonem jsme tedy vypadli v druhém kole a bylo. Byla zde ještě jedna velmi zajímavá skupina. Všichni hráči měli skoro naprosto stejná skóre po druhé skladbě. Takže bohužel z této skupiny také vypadli tři velmi dobří hráči, kteří by si zasloužili pokračovat dále. Mezitím se zjistilo, že to rozřazení je přece jenom nějaké trochu divné. (správně se to dělá tak, aby skupiny byly stejně silné...). V třetím kole programátor oznámil, že je opravdu chyba seedování a od třetího kola se teda začlo rozřazovat ručně. Turnaj pokračoval, ale já jsem šla hrát Pop'n Music a jiné BEMANI hry. Po dvou kolech jsem se vrátila a dokoukala až po finále. Držela jsem palce T_Boneovi z Holandska, ale nakonec se umístil pátý. Byl moc nervózní.

Po turnaji (v sedm večer) jsem šla otravovat lidi s pady a stepmanii na počítači jestli mě nenechají hrát a tak jsme nakonec hráli SMLAN až do šesti rána. V neděli už hodně lidí balilo, ale i tak se stále hrálo. V jednu hodinu nám odsekli síť a ve dvě byl power down. A tak jsem se sebrala a s několika lidma odjela na letiště. Zde jsme potkali další tři lidi z TG (z něměcka) tak jsme si krátili čas spolu. V noci jsme se koukali na prodloužené verze Pána Prstenů než nám chcípl notebook a šlo se spát. Nějakým zázrakem jsem přežila ještě jeden den a pak jsem úspěšně dorazila domů.

Monday, January 17, 2005

UGW Slivers vs BUR Slivers

Friday afternoon after my Dutch exam I went outside to the tables were Magic The Gathering players usually gathered. To my surprised there were about 15 players that day. After few minutes of trying to figure out who would play with whom to at least get players playing the same type deck play against each other. That day I met a new Magic player (or well someone I just never played before). He was playing UGW sliver deck. Some time later he came to me and said "You'll give me 20 EURs if I beat you with my slivers, ok?". As I had the chance to see his sliver deck that day a bit I was sure to win or end in a draw. I wouldn't probably be able to kill him directly but milling him could work (not that I would have cards for that, but he would surely draw more cards than I). I said "Why not" and we played. Some people watched us and wondered which slivers would win - UGW version or my BUR version. The match seemed to last forever but finally Mister UGW Sliver lost because he ran out cards (as I presumed). I just smiled and went back to the other players. I left him there thinking about what happened.

When I was coming back I met some guy who wanted Toxin Slivers and Crystalline Slivers from me. He even offered quite a lot of money, but I won't sell these sliver cards. All the players were playing so I watched someone with a black Zombie/Cleric deck play against some artifact deck that was a complete mystery to me. I have no idea how Visara and Scion ended up in the graveyard so fast.

Later on I played with my B/W clerics against some green Nantuko deck. When I was thinking which Nantuko was the best to banish to darkness my thought was interrupted by a song I heard playing from a cell phone. I started to sing the song and later on I realize that the song is Zankoku na tenshi no TEEZE. Few more minutes later I heard few Paranoia songs from the very same cell phone and I was really thinking about getting up from the table and go ask the person where the hell he came to these songs. But I continued playing Magic and never find out if the person knows Dance Dance Revolution as most of the songs came from the game.